Veřejná schůze občanů se zastupiteli. Pátek 8.12.2017 od 19.hod.* Rozhlas zprávy !! Prosíme občany o nové přihlášení do systému rozhlas pro obdržení aktuálních zpráv. •
  Vítá Vás obec Boháňka, Skála, Chloumek, Votuz, Maňovice Dnes má svátek Albína   
 
 
Kronika
     
 
Úvod
 

Kronika obce

Boháňka
  - ves 5 1 km východně od Hořic, rozkládá se na temeni Chlumu Vřešťovského, při okresní silnici, místní a katastrální a katastrální obec, jež se samotami: myslivnou Maňovicemi a domkem p. Müllera v Polšti čítá 30 domů, 173 obyvatel, všichni národnosti České.
  Zaměstnání obyvatelstva jest rolnictví, díle většina je drvoštěpy neb skalníky. Jednotřídní škola, která byla přeměněna v dvojtřídní nalézá se v místě, farou náleží k Vel. Jeřicům, poštou k Vel. Vřešťovu.
  V blízkém okolí nacházejí se rozsáhlé jehličnaté lesy. Výška nadmořská jest 417,23 m; odtud jest za jasného dne krásný rozhled na jih, východ i sever.

Původ jména Boháňka:
  Dle pověstí jest několik námětu, které nám podávají vznik jména „Boháňka“.
  V dávných dobách celá obec byla obklopena lesy, z nichž zachovaly se lesy na straně severní. Původně prý vesnice stávala asi tam, kde dnes je samota „Maňovice“ nebo na sever. Svahu od silnice „Boháňka – Maňovice“. Obyvatelé vesnice této prý vymřeli morem až na jednoho, jenž prý si nové obydlí vyvolil už ne v údolí, nýbrž na návrší. Poněvadž prý si chaloupku vystavěl ze slabých lesních stromů, oháněk zvaných, přezdíváno prý mu obecně „Voháňka“ a obec později zde vzniklá, také prý tímto jménem nazývána jest.
  Ve starých listinách a památkách nám zachovalých činí se též zmínka o „Boháňově Lhotě“ nebo o „Boháňově Hoře“.

V zakládacích listinách kostela Vřešťovského se dočítáme:
  Panství Vřešťovské ujali se po Luchandě či Luchně z rodu Pánů z Vřešťova, která žila v roce 1360 – 1370 ve Vřešťově tři synové: Albert – Aleš I., Aleš II. A Beneš. Nejstarší z nich, který se r. 1355 pánem na Vřešťově připomíná, zemřel r. 1378; bratr jeho Aleš držel potom Vřešťov až do r. 1378 nedílně s Benešem. R. 1378 dne 24. prosince založili oba bratři nový oltář sv. Kateřiny v kostele Vřešťovském, jejž nadali platy v Maňovicích a Boháňově Lhotě 3 kopy grošů, aby oltářník za duše bratra Aleše a jeho manželky Kačky mše sv. sloužil.
  Zde děje se tedy zmínka o „Boháňově Lhotě“; tehdy museli asi obyvatelé robotovati na panství Vřešťovském a jak nám dějiny dosvědčují vznikaly kolem panství a tvrzí Lhoty.
  Správnější a nejpravdivější bude název obce „Boháňka“ z tohoto důvodu.

  Pohanští naši předkové přinášeli bohům oběti a modly stavěli na horách a návrších. Místo, kde se obec nalézá jest v okolí nejvyšší a proto se zdá, že asi v dávných dobách pohanských byl tu les, který byl zasvěcen bohům: odtud název Boháňka.

Starobylý kříž:
  O tom také svědectví podává starobylý kamenný kříž, stojící na rozcestí blíže školní budovy. Tvar kříže je kříž Cyrillo – Metodějský na kterém lze na přední straně rozeznati letopočet 830; na zadní straně lze rozeznati nějaký biblický obraz. Původně panovala domněnka, že pod křížem nachází se nějaký poklad nebo spis, který by snad podal bližší vysvětlení.
  Proto byl také z návodu faráře VelkoJeřického P. J. Víta vyzdvižen, leč ničeho nebylo nalezeno. Domníváme se proto, že snad kříž ten co znamení křesťanské postaven byl na místě nějaké modly, jelikož jest známo, že rozšiřovatelé víry Kristovy, na místech dříve bohům zasvěcených, znamení křesťanská, zvláště kříže stavěli, aby lid znenáhla ku víře Kristově přivedli.
  Nelze ovšem nic určitého tvrditi; letopočet na kříži vyrytý 1. 830 nás může od toho mínění odvrátiti. Slovanští apoštolové Konstantin a Metoděj přišli teprve na Moravu r. 863 – a o několik let později odebral se Metoděj do Čech.

Skála
  - ves jihových. od Hořic – 6,5 km, čítá 29 domů, 181 obyvatel. K Boháňce přiškolená a tvoří s Boháňkou jednu politickou a katastrální obec; původem svým mladší jest. Povstala bezpochyby, když začalo se s lámáním pískovce. Dělníci v lomech pracující zřizovali si poblíž domů své příbytky, z nichž poznenáhlu nynější ves povstala a od skal pískovcových své jméno obdržela.
  V okolí láme se v několika lomech výborný pískovec, jenž daleko se rozváží a většině obyvatelstva hlavní výživy poskytuje.
  Průmysl kamenický náleží v okresu našem ku nejdůležitějšímu odvětví maloprůmyslu a lze očekávati další rozvoj jeho, jelikož veliké bohatství pískovce uložené v útrobách hřbetu Chlumského poskytuje mu bohatý a vhodný material. K největším lomům lze počítati lomy Boháňsko – Skalské, při nichž jsou i dílny kamenické: p. Bohdana Pecolda, p. Jos. Nálevky, p. V. Teplého a p. Boh. Štecha.
  Pískovce z lomů těchto užívá se s prospěchem na práce architektonické a figurální práce sochařské, vyváží se do okresů sousedních – užito jej při stavbě města Josefova; průmysl kamenický podporuje výborně na hořicku odbor. Škola sochařská a kamenická v Hořicích, která nám vychovává výborné sochaře a mistry kamenické.

Škola v Boháňce.
Školní obec Boháňka – Skála . Od 15. 2. 1919 též Votuz a Chloumek .
  V Boháňce byla zřízena filiální škola guberniálním výn. ze dne 11. XI. 1828 . Před tím byly Boháňka i Skála ku škole jeřické přiděleny . Budovy školní na Boháňce nebylo a proto bylo vyučováno každý týden v jiném stavení. Později byla najímána světnice na rok. A tak se dostala škola i do hostince, kde v téže místnosti vyučováno a hostům naléváno bylo.
  Dle listiny zřizovací z r. 1829 a farní z téhož roku dostával učitel stravu o staveních, počítanou na 1 zl. V. č. týdně, školného od 28 dítek / po odrážce chudých / po 3 kv. víd. m. týdně – za 47 týdnů 26 zl. 9 kv. konv. č. úhrnem 78 zl. 19 kv. V. č. a byt společně s lavicemi.
  V r. 1856 počaly úřady školní naléhati, aby občané Boháňští školní budovu vystavěli, leč marně. Když pak v r. 1860 při jednání v této záležitosti v Hořicích zástupcové obce prohlásili, že si vlastní školy nepřejí, byla tato expozitura c. k. místodržitelstvím zrušena a Boháňka i Skála ku škole jeřické opět přiděleny. Proti přiškolení tomu podal sice knížecí patronát jeřický rekurs k ministerstvu kultu a vyučování, kterýž však zamítnut byl.
  Nové školní zákony říšské a zemské byly příčinou, že v. r. 1861 byla expozitura v Boháňce opět obnovena. Učiteli bylo vyměřeno 210 zl. v. č. a byt oddělený od školní světnice. K tomu účelu zakoupen byl domek č. 9 a věnován škole. R. 1875 byla expozitura ve školu obecnou jednotřídní přeměněna. Tím přibylo učiteli k 210 zl. v. č. služného 50 zl. funkčního přídavku, měl tudíž 260 zl. r. č. a byt.
  Nynější školní budova vystavěna byla nákladem 6 865 zl. 85 kr ř. č. a na stavbu obdrželi státní subvenci 2 000 zl. r. č.
  Svému účelu byla odevzdána 7. října 1877. Již při stavbě této budovy bylo jednáno se sousedními obcemi Votuz – Chloumek o přiškolení, ovšem liknavost a nedbalost občanů z Chloumku byla příčinou, že raději posílali své děti do dalekých Jeřic – nežli by přispěli na stavbu školy dvojtřídní v Boháňce.
  Teprve výnos z. š. r. ze dne 23. X. 1918 č. I. – 1161/1 byly osady Votuz a Chloumek vyškoleny z Vel. Jeřic a přiškoleny do Boháňky a v Boháňce zřízeny škola dvojtřídní.
  Právě v přítomné době projednává se stavba nové školní budovy; doufám, že uvědomělost zdejšího občanstva brzy své sliby uskuteční novým stánkem vědění – novou školou.

Učitelé:
Do dnešních dnů působili v Boháňce tito učitelé:
1828 – 1861 Josef Kopecký, Jan Vejvar, Matěj Sekyra, Matěj Vojtěch
1861 – 1871 nebylo v Boháňce školy
1871 – 1879 Matěj Vojtěch
1879 – 1895 Karel Dědourek, který svým blahodárným působení přispěl velmi mnoho k duševnímu rozkvětu zdejšího občanstva
1894 – 1895 Al. Černý, nyní okr. škol. inspektor v Jičíně – přeložen službou do Bratislavě
1895 – 1909 Ant. ???belský, nyní ř. uč. v Lanžově.
1910 – 1918 Ant. Stuchlík, nyní v. v.
1918 – 1919 Karel Ježek, def. uč. v Chodovicích – z. spr. školy 28.10./31.8.

Světová Válka:
26.VII.1914. – 28.X.1918.
Boj za práva národů.

  Světová válka. Hrozná slova. Čtyřleté zabíjení lidstva, ničení plodů lidské práce. Slovem, hrozná tragedie, vyvolaná rozpínavou rasou germánskou. Není dědiny, není rodiny, která by nebyla postižena.
  Vyličovati vznik, jednotlivé události, není ni možno; toho dočtete se v dílech různých. Chci popsati, kterak dotkla se světová válka našich spojených obcí Bohanky – Skály.
  Od počátku do konce války dodávala obec lidský material. Muže plné síly, občany 50ti i více leté i mládež 18ti letou. Mnozí z nich vrátili se rodinám, byť se zdravím zničeným, mnozí padli nebo vrátili se jako mrzáci a některým bylo dopřáno bojovati za svobodu národa československého v legiich.

Celkem zúčastnilo se světové války v obce Boháňky – Skály 86 osob. Jsou to :

Naši legionáři: 3
Heligr František, střelec 3. pl. pěš. ruské legie , naroz. 23.V.1888 ve Skále, přísl. do Boháňky, rolník ve Skále čp. 22, padl v bitvě na Urále, dne 10. října 1918; pozůstalí: Viktorie Heligrová, manželka a 3 nedospělé dítky .
Línek Jan , střelec 3. pl. pěš. ruské legie, naroz. 22. X.1883 v Novém Plese, hajný v Maňovicích, vrátil se 13. srpna 1919.
Václavík Václav, svobodník intendantstva II. ruské divise, naroz. 21. IV.1892 v Boháňce, malíř písma, vrátil se 15. července 1920.

Padlí a zemřelí:
Holeček Bohuslav, nar. 1887 ve Skále, padl na italském boj., 12.VIII.1915.
Pecold Bohumír, nar. 1889 ve Skále, padl na srbském boj., 7. IX. 1914.
Včelička Alois, nar. 1891 ve Skále, padl na srbském boj., 30. IX. 1914.
Růžička Jaroslav, nar. 1895 v Boháňce, padl u Lvova, 12. VI. 1915.
Veverka Václav, nar. 1893 v Rohoznici, padl na ruském boj.
Holeček Bohuslav, nar. 1887 ve Skále, padl na italském boj., 12.VIII.1915.
Brzek František, nar. 1887 v Boháňce, padl na ruském boj., 14. XII. 1915.
Holeček Josef, nar. 1888 v Boháňce, zastřelil se na srbsk. boj. 11. XII. 1915.
Štech Bohuslav, nar. 1872 ve Vápeném Podolu, zemř.týfem v Petrovaradíně,15.III. 1915.
Najman Josef, nar. 1884 ve Skále, zemřel úplavicí v Hradci Kr., 20.XII.1914.
Valášek František, nar. 1896 v Benátkách, zemřel tuberkulosou v Benátkách
Čistecký Václav, nar. 1867 v Rohoznici, zemřel tuberkulosou v Rohoznici, 1917.
Málek Václav, nar. 1869 ve Skále, zemřel tuberkulosou v Boháňce, 1918.
Tomášek František, nar. 1890 ve Skále, zemřel tuberkulosou ve Skále, 1918.

Nezvěstní: do 30. dubna 1923 :
Pecold František, nar. 1893 ve Skále, nezvěstný z rus. boj.
Pecold Josef, nar. 1895 ve Skále, nezvěstný z rus. boj.
Vitoch Petr, nar. 1873 v Boháňce, nezvěstný z Ruska .
Chládek Josef, nar. 1885 v Boháňce, nezvěstný z již. bojiště.

Zajatci – návratci :
Holeček Jan, ze Skály, vrátil se z rus.zajetí 5.října 1921 se ženou, rozenou Ruskou .
Chládek Václav, z Boháňky nar. 1891, z italského zajetí.
Chládek Václav, z Boháňky čp. 17, z ruského zajetí.
Nejman Josef , ze Skály čp. 10 , z ruského zajetí.
Němec Jan , z Boháňky čp. 15, z italského zajetí.
Struna Jan , ze Skály čp. 9, z ruského zajetí.
Kubišta Václav, z Boháňky čp. 23, z italského zajetí.

Padlých vzpomínejte s láskou ! Hrdinným legionářům buďte vděčni za svobodu národa !
Budoucímu pokolení přeji, by nedočkalo se již útrap válečných, nesmyslného zabíjení lidstva . Světová válka 1914 – 1918 budiž válkou poslední a národové světa žijte v míru .


Rok 1918.
  Dne 28. října 1915 vstoupil stát Československý v řadu samostatných, svobodných a kulturních států světa. Odvěký sen lidu československého stal se skutkem.
  Jelikož kronika jest po delší době dopisována,
jsou zaznamenány pouze nejdůležitější události až do konce roku 1920.

Školní změny.
  V roce 1918 sproštěn byl služby školní p. Antoním Stuchlík, učitel a správce školy, působící ve zdejší obci od 1. března 1910. Zastupujícím spr. šk. Ustanovan p. Karel Ježek, nar. R. 1893 v Jičíně.
  Dvojtřídní Výnosem zem. škol. rady ze dne 23.října škola. 1918 přiškolena obec Votůz – Chloumek do Boháňky a povoleno zřizení dvojtřídní školy. Přiškolení stalo se následkem žádosti obce Votůze – Chloumku.